1. a 2. DEN VÝLETU
Na cestu jsme se vydali v pátek 1.7. kolem deváté večerní. Prvním bodem zájmu byl německý barokní zámek Moritzburg. Tento zámek je znám hlavně z pohádky Tři oříšky pro Popelku. U zámku jsme byli zhruba kolem půlnoci a jelikož nejsme velcí příznivci památek, tak nás nemrzelo, že nemůžeme zúčastnit prohlídky a vychutnali jsme si krásné noční osvětlení a klid bez turistů. [sobota 2.7.] Dalším bodem na trase byl mys Arkona na německé ostrově Rujána. Mys je 45 metrů vysoký a dá se k němu dojít po oblázkové pláži. Navíc se nachází pouze 30km od přístavu Sassnitz odkud nám vyplouval trajekt směrem k Trelleborgu. Po překonání Baltského moře jsme se utábořili asi 20 km nad městem Malmö v kempu Habo Ljung. Za první den a kousek jsme tedy urazili asi 800km po silnici a 130 km po vodě.
3. DEN VÝLETU
V neděli jsme vyrazili směr Oslo, respektive městský kemp Bogstad Camping. Cestou jsme zastavili u starých švédských lázní Kallbadhus ve městečku Varberg - velice zajímavá stavba a malebný přístav. Hned za Švédsko - Norskou hranicí obdivujeme skalní kresby Bjørnstadskipet u vesnice Skjeberg, které by jsme bez navigace asi nepotkali :-). Do Osla přijíždíme v podvečer a uleháme po 560 ujetých kilometrech.
4. DEN VÝLETU
Pondělí začíná návštěvou Holmenkollenu - střediska zimních sportů. V tomto středisku se nachází vyhlášený skokanský můstek Holmenkollbakken. Konala se zde olympiáda v roce 1952 a několik mistrovství světa v klasickém lyžování a biatlonu. Zmíněný skokanský můstek skrývá ve svých útrobách lyžařské muzeum a výtah, který nás dopravil na vrchol skokanské věže. Odtud je krásný výhled na celé hlavní město. Určitě doporučuji! Z Osla jsme vyrazili směrem k Hamaru. Známou rychlobruslařskou dráhu tvaru obrácené vikingské lodi jsme si bohužel kvůli rekonstrukci prohlédli pouze zvenku a pokračovali jsme k Lillehammeru. V dějišti ZOH 1994 jsme ihned zamířili ke skokanskému areálu. Jelikož bylo krásné počasí a na můstku zrovna trénovali skokani, rozhodli jsme se vyjet nahoru na můstek lanovkou. Výhled opět úchvatný. Dolu jsme šli pěkně po svých. V Lillehammeru se také nachází skanzen Maihaugen, který rozhodně stojí za to navštívit. My jsme jej tento rok vynechali. Dalším bodem trasy byl kostel ve vesničce Ringebu, nad kterou začíná asi po 15km stoupání turistická cesta Rondane. Na této cestě nás ohromia změna rázu krajiny. Příroda je zde nádherná a pro čecha nezvyklá. Tábořili jsme v kempu Skogli hned vedle krásné řeky Atnbrua, ze které jsme pili a lovili v ní pstruhy. V tuto roční dobu je zde vidět celou noc. Dnešní přejezd měl 280km.
5. DEN VÝLETU
Ráno ještě vyrážím na pstruhy, bohužel bez úspěchu. Poté už nasedáme a projíždíme zbytek turistické cesty směrem k hornickému městu Folldall, kde se těžila měď. Odtud sjíždíme po silnici číslo 29 do města Dombås (po cestě jsme potkali losa) a dále přes Øverdalen do údolí řeky Raumy. Tato tyrkysová řeka určitě zrychlí tep každému rybáři či vodákovi. Krásu řeky ještě dokresluje železnice Rauma Line, která ji překonává mnoha viadukty. Údolím řeky jsme se dostali až do města Andalsnes - nejsevernějšího bodu naší výpravy. Okupujeme kemp Mjelva, který patří rozhodně k nejkrásnějším na cestě. Dnes máme za sebou 200km, celkem tedy již 2.000 kilometrů.
6. DEN VÝLETU
Tento den (středa 6.7.) se neikam nepřesouváme a užíváme krásy okolí. Nejprve jdeme na výšlap. Cílem je tzv. Rampestreke - vyhlídka Nesaksla, ze které je úžasný výhled na řeku Raumu, která se vlévá do Romsdalsfjordu. Výšlap je poměrně obtížný. Stezka je pěkně značená i zajištěná, ale má jednu vadu a to je zabijácké převýšení. Na vzdálenosti asi 2km totiž překonáte převýšení 687 metrů. Bolí to, ale stojí to za to... Po úspěšném sestupu jsme se vrátili do kempu a zeptali se na možnost rybářského výletu na fjord. Na recepci nám zajistili loď i místního průvodce a na šestou jsme se měli hlásit v přístavu. Průvodce i loď vypadali slibně, tak jsme se vydali vstříc rybářské výpravě. Po vysvětlení základních pravidel lovu jsme začali pilkrovat. Lovili jsme v hloubce kolem 50 metrů. První úlovek na sebe nechal asi 40 minut čekat. První treska tmavá byla na palubě a měla kolem 70cm. Další začali přícházet v zápětí. Za dvouhodinový výlet jsme jich zvládli pět. Průvodcem nám byl místní rybář a lovec John Kofoed (Rauma Fiskesafari). Všem mohu vřele doporučit - profesionální přístup a spousta legrace. Z rybaření jsme odjížděli s asi 12kg masa zpět do Mjelvy :-).
7. DEN VÝLETU
Sedmým dnem výletu byl čtvrtek 7.7.. Kousek od kempu Mjelva se nachází další vyhlášená turistická atrakce cesta Trollstigen a nejvyšší kolmá skalní stěna v Evropě Trollveggen. Pod touto stěnou také začíná další turistická cesta Trollstigen - Geiranger, kterou jsme se vydali. Výhledy shora jsou nádherné. Cesta do Geirangeru pokračuje krásným návrším. Každou chvíli obdivujeme vodopád či jezero. Na této cestě nás čekal jeden přívoz - trajekt Valldal / Eidsdal a po asi 25km první výhled na Geirangerfjord a městečko Geiranger. Zde jsme podnikli výlet lodí k vodopádům Sedm sester (UNESCO). Po výletu a zabydlení v kempu Geiranger Camping jsme se ještě vydrápali k turistickému centru a po skleničce ulehli. Dneší přejezd měl 120km.
8. DEN VÝLETU
Tento den jsme začali výjezdem na horu Dalsnibba (1.476 m.n.m.), která se tyčí nad Geirangerfjordem. Během 15 kilometrů tak překonáte převýšení 1476 metrů. Výhled z této hory zpět na Geiranger je úchvatný. Pokračovali jsme směr Nigardsbreen podél řeky Otta až do městečka Lom, kde je pěkný dřevěný kostel. Odtud jsme se napojili na turistickou cestu Sognefjellet a míjeli park Jotunheimen. Vyjeli jsme až do výšky 1.434 m.n.m. a v této výšce nejenom že ležel všude kolem silnice sníh, ale objevila se i běžkařská dráha s rolbou. Passat s karavanem vše zvládal na 1* (tam si neumím představit odtah...). Po projetí Sognefjellet jsme se přes Skjolden a Gaupne dostali k ledovcovému splazu Nigardsbreen. Jelikož jsme měli dobrý čas, tak jsme rovnou vyrazili na procházku k ledovci. Chůze zabere asi 40 minut - samozřejmě záleží na tom, jak moc se člověk kochá. Ubytováni jsme byli nedaleko ledovce v kempu Nigardsbreen Camping. Tento den jsme ujeli 240km.
9. DEN VÝLETU
V sobotu jsme vyráželi brzy ráno, jelikož nás čekal přejezd až do města Odda. Projížděli jsme Gaupne, Sogndal a dostali se k trajektu do Laerdalu. V Laerdalu jsme si vybírali raději turistickou cestu Aurlandsfjellet, nežli tunel. Bohužel nebylo moc dobré počasí, takže dojem nic moc. Nejvyšší bod této cesty je kolem 1.300 m.n.m. což nám dokazovali 2m vysoké sněhové bariéry. V průběhu závěrečného klesání jsme se dostali pod mlhu a užili si krásnou vyhlídku Stegastein na městečko Aurlandsvangen. Tímto městem jsme poté projížděli směrem na Flam a dále přes Gudvangen k vodopádu Tvindefossen. Od jednoho vodopádu pak přes Granvin na Norheimsund k dalšímu vodopádu Steinsdalsfossen a dále trajekt Tørvikbygd - Jondal. Chvilka jízdy po pobřeží Hardangerfjordu a vjeli jsme do Jondal tunelu, na který asi po 7km navazoval tunel Folgefonna. Když jsme vyjeli z díry, zbývalo něco kolem 3km do Oddy. V tomto městečku jsme navštívili turistické centrum a vybavili se mapkou výšlapu na Trolí jazyk (Trolltunga). Poté jsme si mysleli, že využijeme služeb Odda campingu, ale ten byl bohužel přecpaný. Popojeli jsme tedy do kempu Hildal a šli odpočívat před výkonem. Přejezd měřil 340km, celkem tedy již 2.700km.
10. DEN VÝLETU
Procházka na skalní výběžek "Trolí jazyk" (Trolltunga). Vyjeli jsme ráno v 7.00 směr prakoviště ve Skjeggedalu a po zaparkování a dovybavení vyrazili na trasu. Počasí nám z rána moc nepřálo, ale v průběhu dne se vyčasilo. Cesta začíná kilometrovým výstupem při kterém se překoná prvních 400 výškových metrů. Poté přichází asi 1km rovinatá pasář a pak dalších 400 metrů pěkně hore. Poté střídavě nahoru a dolu až k Trolímu jazyku. Stát na kraji tohoto převisu je vyjímečný pocit a za trochu dřiny to určitě stojí. Cesta zpět už není tak zajímavá. Nám ji znepříjemnil déšť u obou dvou klesání a kluzké kameny a bahno jsou smrtící kombinací. I přes nepřízeň počasí jsme se k autu vrátili asi po 9 hodinách od startu. Celkové převýšení asi 1.300m (nahoru i dolu) na 23km trati. Spali jsme opět v kempu Hildal.
11. DEN VÝLETU
Vstali jsme do deštivého počasí a vyrazli směr Oslo. Hned po 10km narážíme na krásný vodopád Låtefossen, který podtéká přímo pod silnicí. Pokračovali jsme přes Skare, Roldal, Edland do Heddalu, kde jsme poobědvali u dalšího z dřevěných kostelů. Oslo jsme projeli po silnici E18/E6 Drammen - Malmö a utábořili se asi 30km pod ním v kempu Bevø poblíž Fridrikstadu. Podvečer jsme strávili na skalnaté pláži, která byla zajímavá svými omletými břehy. Za sebou jsme tento den nechali 420km silnic v krásných přírodních scenériích.
12., 13. a 14. DEN VÝLETU
Čekal nás přesun do Švédska, konkrétně do kempu Getnö Gård u jezera Asnen. Cestou jsme minuli Svinesund (NOR/SWE), Göteborg a Växjo. Do kempu jsme dorazili po 473km jízdy a šli me prozkoumat okolí a ochutnat jedno točené. U tohoto jezera jsme zastavili proto, že se sem jezdí lovit štiky. Kemp Getnö Gård je velice pěkně zařízený a spát můžete v podstatě na břehu jezera. Dá se zde i koupat, ale tuto činnost jsme přenechali domácím. V úterý 13.7. jsme se rozdělili - slečny šli na kola a pánové na loď. Jak na výlety na kole, tak i na rybařinu je okolí jezera Asnen více než ideální. Holky najezili spoustu km a nám se povedlo ulovit dvě štiky. Středa 14.7. probíhala odpočinkově. Sbírali jsme houby a borůvky a připravovali se na brzský ranní odjezd.
15. DEN VÝLETU
Ráno jsme vyrazili ve dvě hodiny, protože nás čekal přesun do Trelleborgu (220km), odtud nám jel v 7.45hod. trajekt do Sassnitzu. Kvůli zpoždění s nakládáním jsme do Německa dorazili v jednu hodinu a popojeli do 50km vzdáleného Stralsundu. V tomto městě je vyhlášené oceánium, které jsme navštívili. Akvária jsou perfektní a oceánium opravdu krásné (až na smutné tučňáky na střeše). Podle původního plánu jsme měli kempovat na půlce cesty Stralsund - Sedlčany, ale rozhodli jsme se dojet až domů. Poslední přejezd měřil asi 920km po suchu a 130km po vodě. Do Sedlčan jsme dorazili 16.7. kolem druhé hodiny ranní. Celkově jsme tedy najeli 4.513km...