1. DEN VÝLETU
Kolem druhé ranní jsme vyrazili směr Plzeň. V Plzni nákup v Tescu a kurz na Mnichov a Lindau u Bodamského jezera. Do kempu jsme přijeli zhruba v devět hodin ráno. Po rozbalení stanu a zabydlení vyrážíme na průzkum kempu, jezera a později i do (z části) ostrovního městečka Lindau. Tam si půjčujeme šlapadlo a hodinu si prohlížíme město a okolí z jezera. Dalším naším cílem je vyhlídka na jezero na kterou vede lanovka. K našemu štěstí nás navigace přivede ne ke spodní, ale skoro až k horní stanici této lanovky. Fotíme si krásný výhled na obrovské jezero a sjíždíme zpět do kempu. Osmažení od sluníčka uleháme v bouřce do stanu.
2. DEN VÝLETU
Pátek 6.7.2012 - Zhruba v devět hodin vyrážíme k našemu dalšímu cíli - hlavnímu městu Lichtenštejnska - Vaduzu. Celou cestu prší tak se trochu obáváme jak prohlídku města a hradu zvládneme. Když přijíždíme do Vaduzu překvapí nás jeho velikost, nebo spíše maličkost :-) K naší radosti přestává pršet tak míříme rovnou k hradu. Prohlídka se nekoná protože zde sídlí královská rodina tak si hrad z venčí fotíme. Pod hradem je vyhlídka na město. Na tomto místě se rozhodujeme že město jen projedeme a nebudeme jej procházet. Po vyfocení hradu ze spodu z města odjíždíme směr Bettmerhorn. Projíždíme horské průsmyky Oberalpass a Furkapass. Cestou stále prší a v horách je mlha. Do kempu přijíždíme zhruba v pět hodin. Vybíráme si místo u potoka, kde stavíme stan a po chvilce také altán, jelikož obloha nevypadá zrovna přívětivě. Po grilování uleháme a těšíme se na ledovcovou stezku.
3. DEN VÝLETU
Sobota 7.7.2012 - Budíme se asi ve čtvrt na sedm a po snídani vše balíme. Za deset minut osm čekáme připraveni opustit kemp a vydat se na tůru kolem Aletschského ledovce. K němu přijíždíme zhruba v devět hodin, kupujeme lístky na lanovku a necháme se vyvézt do vesničky Bettmeralp. Tam procházíme městečkem až k další lanovce, která nás vyváží na nejvyšší místo místního lyžařského areálu, kde začíná naše tůra. Po vystoupení z lanovky a ujití pár desítek metrů nás překvapí dech beroucí výhled na nejdelší ledovec v evropě Aletschgletscher. Prodíráme se hromadou japonců, která fotí o stošest a vydáváme se na stezku. Ta obtáčí horu a jde souběžně s ledovcem - proti proudu. Zhruba po dvou hodinách se od ledovce odkláníme k jezerům a pokračujeme po červené stezce dál. Stezka nás zavede k dlouhému, spoře osvětlenému tunelu, pomocí kterého si zkracujeme cestu a dostáváme se do druhého údolí blíže k Fischeralpu. Po dalších pár kilometrech už se celkem unavení dostáváme po vrstevnici do vesničky Fischeralp. Je to malá klasická vesnička s roubenkami ale i s velkými hotely a terasami. V zimně jsou zde všude sjezdovky. Na rozcestníku se dozvídáme, že cesta do Bettmeralpu nám bude trvat ještě něco málo přes hodinu. Pokračujeme tedy směr Bettmeralp. Cesta je celkem příjemná až na závěrečné klesání do vesnice. Chůze z kopce po nezpevněném povrchu není pro unavené nohy nic příjemného. Nakonec se zdárně došouráme ke stanici lanovky, kterou míříme zpět dolů do Bettmerhornu, kde máme zaparkované auto. Zhruba v půl čtvrté vyrážíme směr Täsch (k Zermattu). Cesta je příjemná a do kempu přijíždíme asi v pět hodin. Kemp byl hezký. Ležel hned vedle horské řeky a železnice, ostatně jako zatím každý kemp. Po opravě prodlužováku, sprše a večeři uleháme.
4. DEN VÝLETU
Neděle 8.7.2012 - Ráno nás probouzí déšť tak poleháváme. Kolem deváté vyrážíme na vlak, který jede do Zermattu. Autem se tam nesmí. Vlak jede zhruba dvacet minut a otevírá se před námi údolí vesničky Zermatt. Opět klasické horské městečko lišící se od jiných pouze jednou komerční ulicí, která je plná butiků a turistů. Procházíme město a míříme k lanovce na malý Matterhorn odkud by měl být krásný výhled na (velký) Matterhorn. Pod lanovkou se dozvídáme, že horní stanice je zavřená a kvůli velké oblačnosti bohužel Matterhorn není vidět. Zpáteční jízdenka stojí 99,- CHF což je asi dva tisíce korun na osobu. Tyto důvody vedli k tomu, že jsme šli raději k nádraží horského panorama-vlaku. Jízdenka nebyla sice z nejlevnějších, ale zážitek z vysoko stoupající úzkokolejky ji vynahradil. Po výstupu v předposlední stanici vláčku jsme se šli projít kolem stanice a vyfotili si krásná panoramata. Zpět jsme se vydali v půl jedné a cesta trvala 20 minut. Z výstupní stanice stačilo přejít hlavní třídu a byli jsme na nástupišti vlaku mířícího zpět do kempu v Täschi. Tam jsme dorazili zhruba v půl druhé. Po zbalení stanu a veškerých věcí jsme vyrazili před třetí hodinou směr Martigny a pak přes horský průsmyk do Francie - Chamonix. Do kempu Les Marmotes jsme přijeli kolem páté hodiny a s otevřenými ústy jsme obdivovali masiv Mont Blanc a ledovec z něj padající dolů na Chamonix. Po zakempení následovala sprcha, večeře, e-mailing a kontrola počasí na následující den. K naší radosti nepršelo a pršet ani nemá, na pondělí je hlášeno azůro tak se moc těšíme na lanovku a na výhled na Mont Blanc...
5. DEN VÝLETU
Pondělí 9.7.2012 - Z kempu vyrážíme ve třičtvrtě na devět k dolní stanici lanovky Aguille du Midi. Zhruba v půl desáté kupujeme lístky a o hodinu déle vyrážíme vzhůru k Mont Blancu. Počasí nám přeje, je vymeteno a krásná viditelnost. Ve čtvrt na dvanáct jsme na místě - Aguille du Midi. Stanice lanovky je umístěna na tři strmé štíty mezi kterými se přechází po mostcích. Na prohlídku máme hodinu a čtvr, takže postupně procházíme jednotlivé vyhlídky a kocháme se pohledem na Mont Blanc a ostatní čtyřtisícovky mezi kterými je i Monte Rossa. Po vyfocení všech zajímavostí se pomalu suneme k odjezdu zpět do údolí. Na parkoviště se dostáváme asi ve čtvrt na dvě a po zaplacení vyrážíme směr Ženeva. Kemp nacházíme na první pokus, ubytováváme se a jedeme do městečka vybrat peníze a nakoupit. Při cestě zpět zajedeme do lesa na dříví, poté odpočíváme u stanu a grilujeme. V podvečer plánujeme zítřejší prohlídku Ženevy.
6. DEN VÝLETU
Úterý 10.7.2012 - Vyrážíme v půl deváté směr Ženeva. Náš cíl byl záchytné parkoviště odkud jsme dál chtěli pokračovat tramvají. Tento záměr se nám povedl. Chvilku sice trvalo než jsme si zakoupili lístky, ale poté s pomocí mobilu a pěší navigace jsme nalezli veškeré turistické cíle. Navštívili jsme velký vodotrysk, květinové hodiny, katedrálu Svatého Petra a Palác národů - UN (United Nations). Po prohlídce Ženevy jsme pokračovali přes Lausanne do městečka Broc, kde se nachází nejstarší švýcarská čokoládovna Cailler. Přímo v čokoládovně je muzeum s expozicí historie této fabriky a s ukázkou zpracování čokolády od kakaových bobů po finální bonbon. Nejpříjemnější částí je asi závěr s ochutnávkou všemožných pralinek. Součástí fabriky je i firemní prodejna, kde si můžete zakoupit sladké suvenýry. Po návštěvě Cailler jsme zamířili hned vedle do městečka Gruyere (asi 6km), kde se vyrábí stejnojmenný světoznámý švýcarský sýr. I zde nás čekala prohlídka výroby a ochutnání sýrů různého stáří. Po prohlídce sýrárny jsme navštívili přilehlou restauraci a ochutnali ty nejlepší sýrové fondue, jaké jsme kdy měli. Z městečka Gruyere jsme pak zamířili k Bernu, kde jsme kempovali (kemp Eichholz). Kemp byl krásný a protékala jím řeka Aara, ve které se dalo i koupat. Zajímavé bylo, že řeka má v těchto místech dost silný proud a plavci vylézali z vody asi o 30 metrů níže, než do ní vlezli...
7. DEN VÝLETU
Středa 11.7.2012 - Ráno jsme si přivstali a zamířili k bájné hoře Eiger. Pod touto horou se nachází vesnička Grindenwald, která byla naším cílem. Po cestě jsme projeli městy Thun a Interlaken. Kolem deváté hodiny jsme byli na místě a kupovali si lístky na vláček (zubačku), která nás svezla pod Eiger. Tento vláček jede až do nejvýše položeného nádraží v Evropě - Jungfraujoch (3.454 m.n.m.). My jsme zvolili výjezd pouze do stanice Kleine Scheidegg, jelikož nás lákalo dostat se co nejblíže k nástupu na severní stěnu Eigeru. Stezka startuje na tomto nádraží, odkud můžete pozorovat krásný ledovcový splaz. Dále vede přímo pod severní stěnou a dostanete se po ní zpět do Grindenwaldu. Výhledy z této panoramatické vycházky jsou úchvatné. Po návratu k autu jsme nabrali směr Lindau u Bodamského jezera.
8. DEN VÝLETU
Čtvrtek 12.7.2012 - Tento den byl posledním výletním dnem před návratem domů. Z Lindau jsme vyrazili k "Rýnským vodopádům", které se nacházejí v městečku Schaffhausen. Když jsme zaparkovali a došli k vodopádu, překvapila nás jeho velikost. Vodopád je 150 mterů široký a 23 metrů vysoký. V podstatě zabírá celou šířku řeky Rýn. Počasí nám zde bohužel moc nepřálo - bylo zataženo a pršelo. Z těchto důvodů jsme si prohlédli jen vyhlídkové terasy a na loďku jedoucí přímo k ostrůvku uprostřed vodopádu jsme ani nešli. Škoda, ale alespoň důvod, proč se na toto místo zase někdy vydat... Po návratu k autu jsme nabrali směr Čechy. Jelikož jsme si chtěli cestu rozdělit, napadlo nás se zastavit ještě na zámku Neuschwanstein. Tento den jsme ale opravdu neměli štěstí, jelikož byl tento pohádkový zámek v rekonstrukci a přes lešení nebyl skoro vidět. Po svačině jsme nabrali směr domov...
9. DEN VÝLETU
Pátek 13.7.2012 - Příjezd dom..