Pohoří na Šumavě, česky také Buchoř, nebo Půchoří je bývalá obec v Novohradských horách. Rozkládá se u trojmezí Čech s Dolními a Horními Rakousy. Málokteré sídlo v České republice má tak vrtkavý osud jako právě Pohoří. Nejprve zde v roce 1758 vznikla sklářská osada. Další rozvoj byl velice rychlý, takže o čtyřicet let později měla osada už 68 domů se 116 rodinami. V letech 1783–1791 se hrabě Jan Buquoy zasložil o výstavbu poutního kostela Panny Marie Dobré rady. Podle sčítání lidu z roku 1890 mělo v tu dobu Pohoří 186 domů se 1323 obyvateli (1077 Němců a 246 Čechů). Po druhé světové válce byli občané německé národnosti, tvořící většinu místní populace, odsunuti a osada začala chátrat. Roku 1978 už osada neměla žádné trvalé obyvatele a většina zbylých domů byla zbořena armádou. K pomalé obnově Pohoří začalo docházet kolem roku 1999. Těsně před zahájením rekonstrukce, se v březnu 1999 zřítila věž a střecha kostela. Zůstaly zde pouze obvodové zdi a presbytář včetně střechy. Ruiny kostela dodnes čekají na opravu, nebo alespoň konzervaci. V létě 2006 stála v Pohoří na Šumavě jedna novostavba a tři další domy byly rozestavěné.