Praha tvoří vysoký a dlouhý hřeben s nevelikým převýšením, který v délce 5,6 km uzavírá severní horizont Rožmitálské kotliny. Nejvyšší bod tohoto hřebene značí 60m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ, která dosahuje až do výše cca 920 m.n.m. a je tak vlastně nejvyšším bodem Brd. Její název pochází z doby národního obrození, kdy byl vrch pojmenován místními vlastenci podle hlavního města Prahy.
Meterologický radar na Praze byl postaven roku 2000, tvoří ho 56 metrů vysoká železobetonová věž. Radar americké výroby dokáže sledovat meterologické jevy až do vzdálenosti 250 kilometrů (běžné srážky cca 150 km). Ve spolupráci s druhým radarem u obce Skalky u Protivanova na Moravě tak pokrývá celou republiku.
Náš výstup na Prahu začal v obci Nepomuk. Odtud jsme se vydali po modré k rozcestí u sv. Jana, kde dříve stávala hlídací bouda.Dále jsme pokračovali po žluté turistické značce kopírující hřeben až k vrcholu Praha. Jak je již výše uvedeno, tak na vrcholu stojí meteoradar a pár desítek metrů od něj i vrchol s teploměrem, vrcholovou mohylou a knihou. Od vrcholu jsme popošli k bývalému německému radiomajáku, odkud je krásný výhled na Padrť, rybníky a její okolí. Cestou zpět jsme prošli přes Čákovu vyhlídku, odkud lze shlédnout Rožmitálsko a zamířili jsme po žluté směrem k Malému Toku. Žlutá značka končí opět u rozcestí u sv. Jana odkud jsme pokračovali dál po šotolinové cestě. Vrchol Malého Toku i vyhlídku označují cedulky, takže by jste je neměli minout. Z vyhlídky se otevírá krásný skoro 180° rozhled. Z Malého toku jsme pokračovali po silničce až na křižovatku s Borskou cestou a odtud na cestu Planýrka, která nás dovedla zpět do Nepomuku. Procházka měří asi 11km a dá se zvládnout i s kočárkem asi za 3,5 hodinky (mapa trasy). Nejnamáhavější je prvotní výstup z Nepomuku na hřeben Prahy, kde překonáte asi 180 výškových metrů.